biogallery
Biogallery >> kulturní akce >> Blackfire (14.6.2007)

  

home

rozcestnik
reporty

picture gallery
photo gallery
books
comix
author
atelier
umělci s kladivem

bio magazine
knižní recenze
hudební recenze
filmové recenze
trailery
divadelní recenze
herní recenze

móda a styl

projects
guests
links




Jan Krumphanzl
2000 © 2010

Blackfire (14.6.2007)

BLACKFIRE (14.6.2007)

(BLAQ MUMMY + FLAMING COCKS)

Reportáž z koncertu v pražském klubu Rock Café

Dne 14.6.2007 se v pražském klubu Rock Café uskutečnil koncert, který rozhodně patřil mezi jedny z nejlepších v poslední době. Takže kdo byl na místě určitě bude souhlasit a ten kdo tam nebyl může jen tiše závidět, protože to o co přišel bylo skutečně jedinečné. Biogallery však byla u toho a tak přináší tuto reportáž. Takže pěkně popořádku přátelé.

BLAQ MUMMY

Jako první předkapela hlavních hvězd byla tohoto večera česko-americká psychotropní skupina říkající si Blaq Mummy. Skupina Blaq Mummy se inspiruje v hororových a scifi příbězích. Hudebně je tuhle sebranku v čele s démonickým zpěvákem Reverended Feedbackem nesnadné zařadit kamkoliv. Snad můžeme říct a příliš se nezmýlit, když nazveme hudbu Blaq Mummy jakýmsi uměleckým punk-experimentálním tělesem z jiné dimenze. Hoši z Blaq Mummy kombinují kvalitní hudební základy punku s experimentální elektronikou a Reverended Feedback k tomu všemu dodává patřičnou dávku osobitosti a příjemné nadsázky. Atmosféra vystoupení byla báječná.

Jelikož šlo o vystoupení před Blackfire, bylo celé vystoupení těchto hudebních expresionistů protkáno indiánskou tématikou. Takže nikoho nepřekvapilo, když Reverended Feedback zahájil svým indiánským šípem poněkud snadný útok na lebku vojáka, který na první pohled již ztratil nejen život, ale také celé své tělo a po celý koncert jeho hlava dělala společnost celému Rock Café.

 

Přítelkyně Jana Krumphanzla – Fiora Draculína nedokázala kouzlu mrtvého vojáka odolat a vrhla se po jeho odložené lebce aby mu věnovala jeden vášnivý posmrtný polibek. Ano, bylo veselo.

Rád bych se pozastavil u báječného hudebního nástroje na který Reverended Feedback velice intenzivně hrál, pokud právě nepoužíval vražedný šíp a nebo rumbakouli z lidské lebky. Šlo o přístroj velice originální, alespoň z našeho pohledu. Představte si lebku položenou na stole ze které trčí jakási anténka reagující na lidský faktor a při přiblížení ruky, hlavy či nohy zpěváka rezonuje a vydává elektronický hukot. Ano, Blaq Mummy pocházejí nepochybně z jiného světa. Na samotném Reverended Feedbackovi to je znatelné nejvíce. Nás totiž neoklame. Vystoupení Blaq Mummy bylo vynikající, vtipné, hudebně zajímavé a věřím, že nejen nás ten večer příjemně pobavilo a připravilo na další hudební okamžiky tohoto večera.

FLAMING COCKS

Druhým velice příjemným překvapením večera pro nás bylo premiérové setkání s pražskou kapelou Flaming Cocks. Tahle pětičlenná zatraceně divoká partička rozhodně nenechala nikoho ani na vteřinu v klidu. Flaming Cocks v sobě mají tolik hudebních stylů, že člověk skutečně tápe kam vlastně kapelu zařadit. Oficiálně kapela tvrdí, že jde o „Turbo Rock´n´Roll“. Pokud je vám znám hudební styl rockabilly, je to asi k Flaming Cocks nejbližší možná alternativa, kam tuhle hudební záležitost zařadit. Hned od začátku vystoupení se hoši pustili s neuvěřitelnou energií do přítomného publika. Zpěvák Mireček v kožichu a černém cylindru vtrhl na pódium a hned první skladbou oznámil všem v Rock Café: „teď se to tu bude všechno pěkně hejbat“. Flaming Cocks jsou opravdu úžasní v kombinaci stylů a dokonalé souhře všeho co jednotlivý hudebníci do skupiny vnášejí. V hudbě téhle skupiny totiž najdete ska, punk, rock, HC a to vše je podepřeno originálním zvukem Matějova kontrabasu a skvělým hlasem a projevem zpěváka Mirečka.

Osobně jsem byl naprosto pohlcen energií a hudbou této pražské skupiny, se kterou jsem se až na tomto koncertě setkal poprvé. Nemohl jsem uvěřit, že tahle kapela je již pěknou dobu v širokém povědomí a zrovna mě jaksi unikla. Biogallery se rozhodla kapelu kontaktovat a brzy přineseme recenzi jejich vynikajícího alba nazvaného Cockain. Z kterého také na koncertě pocházela většina zahraných skladeb.

Koncert Flaming Cocks byl natolik skvělý, že jsem si říkal, že snad líp už ani dnešní večer nemůže být. Po skončení druhé předkapely jsem hodil s klukama z kapely řeč a zjistil, že nejde jen o zatraceně kvalitní hudebníky, ale o kluky ve velké pohodě a příjemnou partičku lidí, kteří dělají to, co je baví a co víc, dělají to sakra dobře. Jsem rád, že jsem kapelu Flaming Cocks poznal a můžu všem vřele doporučit.

BLACKFIRE

Po dvojitém předkrmu vysoké hudební kvality v podání (BLAQ MUMMY a FLAMING COCKS) se již nedočkavě očekávala hlavní hvězda večera americká skupina Blackfire. Skupina sestávající ze tří sourozenců pocházejících z národa Navajů. Indiánští sourozenci (Clayson, Klee a Janeda Benally) kombinují ve své hudbě divoký a přímočarý punk-rock, alternativní prvky indiánské kultury a to vše se silným sociálně-politickým podtextem. Všichni tři totiž pocházejí z oblasti Black Mesa ve Spojených státech, kde je kulturní a politické centrum indiánského národa Navajů. Aktivně se snaží bojovat za práva a kulturu právě indiánů a to nejen svoji hudbou, ale také filmovou tvorbou a další aktivitou.

Ovšem co je na hudbě a projevu Blackfire nejúžasnější, kromě svižného punk-rocku a neskutečné energie všech hudebníků? Je to atmosféra a schopnost propojit se jaksi duchovně s publikem. Koncert se díky přátelskému kontaktu hudebníků a fanoušků stává mnohem intimnějším a opravdovějším. Tohle člověk musí zažít aby pochopil. Hudba Blacfire je přímá, úderná, energická a hodně upřímná v projevu všech hudebníků. Blackfire zahájili koncert tradičním indiánským zpěvem a údery do indiánského bubínku. Hudebníci jako by se duševně semkli a připravili se na svůj výkon. Nebo lépe řečeno na dnešní hudební obřad, ve kterém je důležitá nejen samotná hudba, ale také vyjádření určité filosofie a názoru hudebníků. K tomu také využívali překladatelky, která několikrát během koncertu vystoupila na pódium a pomohla publiku pochopit o něco více z nitra celé skupiny.

Pokud jde o hudbu, je to síla. Zatraceně divoká jízda v té nejlepší společnosti. Slyšíte nejen dokonalou hudbu, ale také bariéry, které se na koncertech Blackfire boří a všechno se valí a valí a vy nemáte jinou možnost než se tomu oddat a naplno si to prožít. Sám jsem nestíhal střídat v ruce fotoaparát a podělit se tak alespoň částečně o atmosféru koncertu a hned rychle se zase ponořit do neskutečné hudební euforie. Ztratil jsem se v hudbě Blackfire rád a nechtělo se mi ven. A nebyl jsem sám. Kapela hned několikrát odešla do zákulisí ve snaze ukončit koncert, ale publikum to nedovolovalo zatraceně dlouho a nakonec se dočkalo tolika přídavků, že bych řekl, Blackfire nedali jeden vynikající koncert, ale hned dva zatraceně nadupané koncerty v jednom. A to vše v jeden večer v klubu Rock Café.

Opravdu příjemné je, že kapela Blackfire nestojí na osobnosti jednoho z členů, jako je to u některých jiných kapel. Zde jsou všichni stejně důležití a člověk vnímá skutečně kapelu jako jeden dokonalý celek. Neuvěřitelně energická Janeda (baskytara/zpěv), naléhavý a divoký Klee (kytara/zpěv) a v pozadí leč přesto nepřehlédnutelný Clayson (bicí) jsou skutečně jedno tělo a jedna duše. Při pohledu na trojici, která dokáže tohle, jsem si vzpomněl na sílu a energii skupiny Nirvana. Tohle se opravdu musí slyšet, zažít a poznat. A nemůže se stát, že odejdete bez něčeho nového, co ve vás kapela najde skrze svoji hudbu. Cosi nového, hlubokého a opravdového.

A konec koncertu toho byl jen důkazem, když Clayson, Klee a Janeda stáli uprostřed davu fanoušků pod pódiem a loučilo se opět zpěvem a bubínkem, ale tentokrát již zpívali i všichni ostatní a i já jsem křičel indiánské pokřiky co mi hrdlo stačilo…….jedním slovem báječná akce, báječná atmosféra, báječná hudba a báječní lidé. Snad bude podobných akcí více. 

 

Blackfire přijeli do Prahy představit svoje aktuální album „(Silence) is a Weapon“, které si získalo veliký respekt americké odborné veřejnosti. „(Silence) is a Weapon“ produkoval Ed Stasium, známý svoji spoluprácí s interprety jako jsou Living Colour, Ramones nebo Smithereens. Pokud se nám album podaří ve spolupráci se samotným bubeníkem Claysonem Benallym získat k recenzi, určitě ho s velkou radostí zařadíme na biogallery. Plánujeme s kapelou spolupracovat a přinášet Vám další informace a novinky.

Děkujeme za spolupráci klubu Rock Café, že mohla tato reportáž vzniknout a těšíme se na další zajímavé koncerty.

KRUMPHANZL A FIORA DRACULINA NA BLACKFIRE

Fiora Draculina, Clayson Benally a Jan Krumphanzl v Rock Café.....

Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl
Poslední aktualizace: 18.06. 2007

[ kulturní akce ]


 Starší příspěvky  < < <
Příspěvek z podstránky NINE INCH NAILS (30.3.2007):
úžasně přiblížená atmosféra koncertu už se nemůžu dočkat 13. srpna..
slavíček 30.06. 2007 - 23:33 << RE

Příspěvek z podstránky BODIES...The Exhibition:
Děkuji biogallery za vydařenou reportáž z výstavy Bodies a za pořízené fotografie...a všem co tuto akci dosud nenavštívili vřele doporučuji...:-)
Iggy 07.08. 2007 - 14:14 << RE

Příspěvek z podstránky GOD SWIPES (26.4.2008):
Bylo to dost dobrý:)....supeer zážitek... GOD SWIPES!
Kt 28.04. 2008 - 20:51 << RE

Příspěvek z podstránky GOD SWIPES (26.4.2008):
Sama jsem byla účastnicí daného koncíku a GS byli fakt the best
Hedera • 01.05. 2008 - 21:17 << RE

Příspěvek z podstránky 100C (23.4.2008):
nazdárek mistře!byla to parádní akcička vid?!?:-) doufám, že zase brzy někam zajdem...............;)
bodlajda • 04.05. 2008 - 21:56 << RE

Příspěvek z podstránky COCOTTE MINUTE (9.10.2008):
Po přečtení tohohle článku mě mrzí že jsem tam nebyla a neviděla skupinu BIKKINY SHOP, ale tak zajdu na ně někam jinam...jinak to že jsou koncerty CM pořád stejný s tím souhlasím.
Já • 13.10. 2008 - 10:23 << RE

Reakce na bodlajda 04.05. 2008 - 21:56
Ahoj, kdo prosím tě jsi?
Viki 11.02. 2009 - 14:49 << RE

Příspěvek z podstránky DEAD DOLLS DISCO (21.3.2009):
Report hezky napsaný, až na pár chybek..;)
Nicméně mě docela rozčílil odstavec věnovaný jistému mladíkovi jménem Lonestar.. Myslím, že tolik pozornosti si rozhodně zaslouží, avšak ne pozornost tohoto stylu... Přijde mi pod úroveň se takhle o někom veřejně vyjadřovat.
Lady Eternity 24.03. 2009 - 01:17 << RE

Příspěvek z podstránky DEAD DOLLS DISCO (21.3.2009):
Omlouváme se Osamělé hvězdičce za tolik pozornosti, přejeme mu mnoho tanečních úspěchů a méně kritiky v budoucnosti.

Biogallery 24.03. 2009 - 08:19 << RE

Příspěvek z podstránky DEAD DOLLS DISCO (21.3.2009):
Akce DDD 3 byla hudebne rozjeta moc dosiroka, ambient, hystericti slovaci a potom pekna rockova performance.....ma to cenu?
Pyytr • 25.03. 2009 - 01:17 << RE

Reakce na Pyytr 25.03. 2009 - 01:17
K DDD3 jsem se již dostatečně vyjádřil v recenzi, ale Vaše reakce mě trochu zaskočila, myslím si, že účelem akce není se držet nutně jen jednoho ohraničeného směru a že je příjemné, když se hudební směry a nálady vzájemně doplňují a vytvářejí příjemný a hudebně pestrý celek, který však rozhodně není rušivý ale naopak. Na začátek klidnější a temnější ambient, potom trochu zábavy Hysterické Heleny a nakonec podle mého subjektivního názoru opravdová energická bomba Noblesse Oblige. Podle mého to nejen má cenu, ale je to lepší než omezená akce jednoho stylu, který by po třetí variaci začal nudit.
Jan Krumphanzl 25.03. 2009 - 07:46 << RE

Příspěvek z podstránky DEAD DOLLS DISCO (21.3.2009):
Asi sem moc narocnej :-) Me bavili F.G. a N.O. Jestli se nekde ukazou F.G. tak prijedu na ne. Ceskou scenu podporim, pokud si to zaslouzi.
Pyytr • 25.03. 2009 - 10:34 << RE


• Celkový počet příspěvků: 17 - zobrazuje se 12 nejnovějších >> Všechny příspěvky

Text odesílané zprávy:
autor zprávy
(jméno nebo přezdívka)
e-mail pro odpovědi